V lidském těle je jód podstatný především pro tvorbu hormonů štítné žlázy tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Během těhotenství je podstatný pro miminko k regulaci vývoje mozku a nervového systému. Potřeba jódu u ženy se během těhotenství zvyšuje, aby byl zajištěn jeho dostatečný přísun pro miminko.
Po porodu hladina hormonů štítné žlázy ovlivňuje správný růst kojence a neurologický (mozkový) vývoj. Kojené děti získávají jód z mateřského mléka. A proto, pokud maminka kojí, potřebuje dostatečný přísun jódu ze stravy. Pokud má těhotná nebo kojící žena nedostatek jódu, může mít i miminko nedostatek jódu a s tím souvisejícími potíže.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje dospělým ženám 150mcg jódu denně, těhotným a kojícím pak 200mcg denně.
Údaje naznačují, že stav jódu se u těhotných a kojících žen v Evropě dlouhodobě zlepšuje, a to především díky jodizaci kuchyňské soli. Jodizace soli je nejefektivnějším způsobem dodávání jódu. Celosvětové pokrytí populace jodizovanou solí se dle WHO zvýšilo z 20 % v roce 1990 na přibližně 70 % v roce 2013.
Verra tým💕
Seznam použité literatury:
Mother To Baby | Fact Sheets [Internet]. Brentwood (TN): Organization of Teratology Information Specialists (OTIS); 1994-. Iodine. 2021 May 1. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK582771/
Iodine in pregnancy and lactation. Online. WHO. Dostupné z: https://www.who.int/tools/elena/bbc/iodine-pregnancy.
Iodine and Breastfeeding. Online. CDC Centers for Diease Control and Prevention. Dostupné z: https://www.cdc.gov/breastfeeding-special-circumstances/hcp/diet-micronutrients/iodine.html .
