Vyvážená strava je základ, pokrýt však dostatečné množství všech živin může být značný oříšek - o to víc v začátcích těhotenství, kdy řadu žen trápí těhotenské nevolnosti. Proto je možné pomoci si v tomto ohledu správě zvolenými doplňky stravy. Mezi dobře známé potřebné látky patří například kyselina listová nebo hořčík. Dnes si povíme i o dalších potřebných vitaminech a minerálech.
1. Železo
Největší spotřeba železa začne během druhé půlky těhotenství. Nastávající mamince se zvyšuje objem krve, plod roste a vyvíjí se. Bylo zjištěno, že těhotné ženy s dostatečným příjmem železa mají např. nižší riziko anémie. Suplementace železem tak může napomáhat lepšímu prospívání maminky i miminka.
2. Vitamin D
Nedostatek vitaminu D je v naší populaci obecně velký. Během těhotenství se navíc jeho množství postupně snižuje v závislosti na jeho příjmu a potřebě miminka. Jeho suplementace tak může snižovat riziko mnoha komplikací. Vitamin D je navíc spojován s menším výskytem defektů zubní skloviny poruch pozornosti a hyperaktivity a autismu. Těhotné ženy by měly doplňovat 15 mcg vitaminu D3.
3. Omega-3
Kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA) patří mezi omega-3. Jsou to esenciální mastné kyseliny, které si lidské tělo nedokáže samo vyrobit. V naší stravě je jich však obecně spíše nedostatek, a proto je často podstatné je přijímat ve formě doplňků stravy. U těhotných totiž mají omega-3 zásadní význam pro neurologický vývoj plodu. Důležité ale mohou být dle studií i pro správné načasování těhotenství a vhodnou porodní hmotnost miminka.
4. Jód
Jód je přirozeně se vyskytující prvek, který je v lidském těle nezbytný pro správnou činnost štítné žlázy. Je totiž velice podstatný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které regulují vývoj mozku a nervového systému plodu. Množství jódu se u těhotných a kojících žen dlouhodobě zlepšuje, a to především díky jodizaci kuchyňské soli. Jodizace soli je nejefektivnějším způsobem dodávání jódu. Celosvětové pokrytí populace jodizovanou solí se dle WHO zvýšilo z 20 % v roce 1990 na přibližně 70 % v roce 2013.
Verra tým
Seznam použité literatury:
Thomas H Bothwell, Iron requirements in pregnancy and strategies to meet them, The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 72, Issue 1, July 2000, Pages 257S–264S, https://doi.org/10.1093/ajcn/72.1.257S
Michael K. Georgieff, Iron deficiency in pregnancy, American Journal of Obstetrics and Gynecology, Volume 223, Issue 4, 2020, Pages 516-524, ISSN 0002-9378, https://doi.org/10.1016/j.ajog.2020.03.006.
Peña‐Rosas JP, De‐Regil LM, Garcia‐Casal MN, Dowswell T. Daily oral iron supplementation during pregnancy. Cochrane Database of Systematic Reviews 2015, Issue 7. Art. No.: CD004736. DOI: 10.1002/14651858.CD004736.pub5. Accessed 22 November 2021.
Mother To Baby | Fact Sheets [Internet]. Brentwood (TN): Organization of Teratology Information Specialists (OTIS); 1994-. Iodine. 2021 May 1. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK582771/
Iodine in pregnancy and lactation. Online. WHO. Dostupné z: https://www.who.int/tools/elena/bbc/iodine-pregnancy.
Pérez-López FR, Pilz S, Chedraui P. Vitamin D supplementation during pregnancy: an overview. Curr Opin Obstet Gynecol. 2020 Oct;32(5):316-321. doi: 10.1097/GCO.0000000000000641. PMID: 32487800
